Rovinj patří ke skvostům istrijského pobřeží. V dávných dobách se tu usadil ilyský kmen Istrů, v roce 129 př. Kr. se městečka zmocnili Římané, kteří mu dali jméno Ruginum. Rovinj se jako jedno z prvních měst na této části pobřeží dostalo do područí Benátek. Během jeho dlouhé historie město mnohokráte navštívili nejen Janované a piráti, ale i zhoubné morové epidemie. Když už konečně nastaly trochu klidnější časy, mohlo se městečko rozrůst na nedaleký kopec na pevnině. Od roku 1763 je město spojeno s pevninou násypem a dnes má něco kolem 11 000 obyvatel. Siuleta Rovinje (při pohledu z moře) by mohla tvořit celého chorvatského pobřeží - harmoničtějším dojmem snad už žádné jiné město ani nemůže působit. Úzké domy těsně na sebe natlačené na hřbetě oválné vápencové skály, nad nimiž se tyčí zdaleka viditelný kostel sv. Eufémie se zvonicí. Od středověku chránily městské jádro pevné hradby se sedmi bránami, z nichž se do dnešních dnů zachovaly jen tři. Malebné uličky a bohatě zdobené palácové portály připomínají na každém kroku pohnutou minulost města. Bregovita ulica z 18. Století - díky klenutým průchodům s freskami na klenbách je doslova nejmalebnější ulice ve městě. Ulica Griza, která je pro zdejší umělce uměleckou galerií, vychází rovněž jako Bregovita ulica, z náměstí Trg Maršala Tita a pokračuje dále k městské dominantě - zvonici kostela sv. Eufémie. V 18. Století si zdejší obyvatelé postavili na nejvyšším bodě tehdejšího ostrova nový farní kost el. Při stavbě podle plánů benátského stavitele Giovanni Dozzigo bylo využito částí zdiva dřívějš ího románského kostela. Kostel byl postaven vedle 60 m vysoké zvonice, nejvyšší na Istrii, která připomíná benátskou kampanilu. Zvonice spatřila světlo světa o 70 let dříve než kostel a její sta vba trvala celých 26 let. Na jejím vrcholku je umístněna pohyblivá korouhvička představující sv. Eufémii ukazující v závratné výšce směr větru. Cenný sarkofág této městské patronky, postavený podle pozdně antických vzorů z přelomu 4. a 5. Století, se nachází v interiéru kostela.

Podle legendy byla svatá Eufémie mučednicí, kterou v roce 304, při krutém pronásledování křesťanů za vlády císaře Diokleciána, předhodili ve starověkém maloasijském městě Chalcedon lvům. Protože ti jí nevěnovali žádnou pozornost, následovalo lámání kolem. Po mučednické smrti byla její mrtvola pro jistotu dopravena do Konstantinopolu. Ve zmatcích provázejících obrazoborectví však její pozůstatky záhadně zmizely a 13. července 800 je moře zázrakem vyvrhlo na břeh u města Rovinj. Tuto scénu si ostatně můžete prohlédnout na fresce u sarkofágu. Od této události se zdejší kostel stal cílem mnoha poutníků z celé Istrie - nejvíce jich sem přichází na svátek této světice 16. září.

Kromě sarkofágu se kostel může pochlubit i dalšími poklady, k nimž patří např. obrazy Giovani Contariniho, žáka velkého italského malíře Tiziana. Tvůrcem sochařské výzdoby je rovněž italský mistr - Gerolamo Laureato.

Na přístavní promenádě si můžete prohlédnout místní muzeum, v jehož prostorách se konají umělecké výstavy. V létě je muzeum otevřené i večer.

Nejstarší budova v Rovinji se kupodivu nenachází v historickém jádru města, ale na “pevnině,” nedaleko dnešního autobusového nádraží na náměstí zvaném Lokva. Je to románské sedmiboké baptisterium z 12. století.

Na poloostrově Zlatni rt ( Punta korente) jižně od Rovinje, se nachází chráněné území s anglickým parkem a bujnou středomořskou vegetací a písčitými plážemi.

Na oba přilehlé ostrovy, Sveta Katarina a Crveni otok, se dostanete pravidelnou linkou kyvadlové přepravy. Ostrov Crveni otok se vyznačuje dosti speciálním klimatem a jeho věčně zelená vegetace, vavříny a myrty, se do mysli a smyslů návštěvníků vryje opojnou vůní.

Na ostrově rovněž uvidíte stopy osídlení z doby římské říše stejně jako zbytky kláštera z přelomu 6. a 7. století, který později převzali františkáni. V 19. století si celý ostrov spolu s tehdy již dosti zchátralými budovami koupil baron Ivan Georg Hutterrodt, který tu založil park a zrekonstruoval klášterní budovy.

OKOLÍ ROVINJE

LIMSKI FJORD
Je to vlastně zatopená část tzv. Limského krasového údolí, která pak dále pokračuje do vnitrozemí. Má charakteristické znaky kaňonu s břehy vysokými přes 100 metrů, prudce se svažujícími k moři. Vápenité vršky jsou porostlé cypřiši, piniemi a borovicemi, zatímco na konci zálivu se daří chovu ústřic a slávek jedlých.
Limský záliv je bohatý na ryby. Díky nižšímu obsahu soli ve vodě a větší koncentraci kyslíku se tu znamenitě daří mořské fauně a flóře.

VRSAR
(1600 obyvatel). Leží na návrší, jež bylo osídlené už v době před Kristem. Císař Otto II. daroval obec roku 983 porečským biskupům, kteří si zde zřídili letní rezidenci, kaštel Vergotini. Nad románským farním kostelem Svete Marije od mora ze 13. století se tyčí z dálky viditelná oslnivě bílá kampanila, postavená teprve roku 1990. Stará zvonice byla totiž zničena za druhé světové války.

BALE
15 km od Rovinje směrem na Pulu leží na vyvýšenině nad krasovou plošinou městečko Bale, které si do dnešního dne zachovalo původní středověký charakter. U přístupu do města vás přivítá hrad ze 14. století, původně majetek benátských rodin Soardů a Bembů, který byl později několikrát přestavován a dostavován. Nad městem se tyčí kostel sv. Julijána se zvonicí.

PULA
Na jižní špici Istrijského poloostrova leží Pula, která má dnes více než 60 000 obyvatel.
Pula je nejstarším městem na pobřeží východního Jadranu. Archeologické nálezy dokládají, že nepřetržité osídlení tohoto místa trvalo posledních 3000 let.